Pacientská organizace LYMFOM HELP, z.s. od roku 2005 pomáhá, sdružuje a poskytuje rady pacientům s maligním lymfomem, jejich blízkým a přátelům.
603 902 829 pacientská linka
PO, ST 10‑14.00
napište
nám
navštivte náš
YouTube kanál
navštivte náš
Facebook

Co je lymfom?

Lymfom je rakovina lymfocytů (bílých krvinek, které pomáhají v boji proti infekci). Lymfocyty se nacházejí v tekutině zvané lymfa, která cestuje po našem těle v lymfatickém systému (řada trubic, uzlin a orgánů, jako je slezina a brzlík, které jsou součástí našeho imunitního systému). Protože lymfatický systém existuje v celém těle a zahrnuje mnoho orgánů, mohou existovat rakovinné nádory v mnoha částech těla, když má někdo lymfom. Existují dvě hlavní kategorie lymfomů: Hodgkinův lymfom (HL) a nehodgkinský lymfom (NHL).

Na této straně:

Co je rakovina?

Rakovina je onemocnění buněk těla. Buňky tvoří každou část lidského těla včetně kůže, nehtů, vlasů, lymfatických uzlin, krve a tělesných orgánů. Buňky normálně rostou a množí se kontrolovaným způsobem, známým jako buněčné dělení, a umírají řádným způsobem. Buněčné dělení je normální součástí životního cyklu buňky a je regulováno našimi geny.
Geny jsou segmenty (nebo části) DNA. DNA určuje jedinečné vlastnosti člověka a způsob, jakým funguje jeho tělo. Za zdravých podmínek je proces dělení buněk přísně kontrolován. Existuje mnoho kontrol a zůstatků. Definice rakoviny je abnormální, nekontrolovaný růst buněk.

Proč vzniká rakovina?

Rakovina nastává, když jsou normální buňky poškozené. Poškozené buňky pak nekontrolovaně rostou. Tyto abnormální buňky mohou poškodit nebo napadnout okolní tkáně. Mohou se také rozšířit do jiných částí těla a způsobit další poškození.

Rakovina se může vyvinout kvůli genetickým chybám. Ve všech buňkách je přítomno mnoho různých genů. Každý gen ovládá v těle jinou funkci a řídí buněčné dělení. Pokud se v genech vyskytnou chyby, nazývají se genetické mutace. Genetické mutace vedou k abnormální buňce. Abnormální buňka pak není schopna vykonávat funkci, ke které je určena.

Role, kterou mají buňky imunitního systému neustále se pohybovat po těle. Buňky imunity tyto abnormální buňky identifikují a zničí. Pokud dojde k genetické abnormalitě buněk v imunitním systému, tyto buňky nefungují správně. Pokud je genetická mutace příliš závažná, tyto abnormální buňky zůstanou. Tyto mutované buňky nadále rostou nekontrolovanou rychlostí. Když se tyto abnormální buňky dělí, vytvářejí si vlastní krevní zásobu a vytvářejí pevnou hmotu nazývanou nádor. Rakovinový nádor bude i nadále růst nekontrolovaným tempem. Nakonec způsobí poškození jiným oblastem těla.

Co je lymfom?

Lymfom může postihnout lidi všech věkových kategorií, ale ve vyšším věku se zvyšuje jeho výskyt. Lymfom je nejčastější rakovinou u mladých lidí ve věku 15-29 let. Lymfom je třetí nejčastější rakovinou u dětí ve věku 0-14 let.

Existuje více než 80 různých typů lymfomů. Všechny se řadí pod jednu skupinu - lymfomy. Některé typy lymfomů jsou běžnější a některé jsou velmi vzácné.

Lymfom je typ rakoviny krve, který začíná v buňkách nazývaných lymfocyty. Lymfocyty jsou buňky našeho imunitního systému, které bojují s infekcí.

Lymfom je název skupiny nádorových onemocnění lymfatického systému. Lymfatický systém je tvořen cévami a orgány v celém těle. Patří sem lymfatické uzliny, slezina, brzlík, kostní dřeň a další části těla.

K lymfomu dochází, když lymfocyty, které jsou typem bílých krvinek, získají mutaci DNA. Úlohou lymfocytů je bojovat s infekcí, jako součást imunitního systému těla. Existují B-lymfocyty (B-buňky) a T-lymfocyty (T-buňky), které hrají různé role. Buňky lymfomu se pak dělí a nekontrolovatelně rostou nebo neumírají, když by měly.

Lymfom má nahromaděné abnormální lymfocyty. Ty způsobují hrudky nebo otoky v lymfatických uzlinách. Otok lze často cítit v podpaží, na krku nebo ve slabinách, ale může být lokalizován ve většině tkání těla.

Existují dva hlavní typy lymfomů. Nazývají se Hodgkinův lymfom (HL) a non - hodgkinův lymfom (NHL). Lymfomy se dále dělí na:

  • Indolentní (pomalu rostoucí) lymfom se vyvíjí měsíce až roky
  • Agresivní (rychle rostoucí) lymfom se vyvíjí týdny až měsíce
  • B-buněčný lymfom se vyvíjí z abnormálních B-buněčných lymfocytů a jsou nejčastější. Asi 85 ze 100 lidí (85%) s diagnostikovaným lymfomem bude mít typ B-buněčného lymfomu. B-buněčný lymfom může být buď Hodgkinův lymfom nebo nehodgkinský lymfom
  • T-buněčný lymfom se vyvíjí z abnormálních T-buněčných lymfocytů. Asi 15 ze 100 lidí (15%) s diagnostikovaným lymfomem bude mít typ T-buněčného lymfomu. Všechny lymfomy T-buněk jsou typem nehodgkinského lymfomu.

Hodgkinův lymfom

Hodgkinův lymfom byl pojmenovám po lékaři, který ho v roce 1832 poprvé popsal, Tomasi Hodgkinu. U Hodgkinova lymfomu je maligní (rakovinná) zralá B-buňka nazývaná Reed-Sternebrgova buňka, lze ji vidět pod mikroskopem ve vzorcích tkáně.

Všechny lymfomy, které byly po Hodgkinově lymfomu objeveny, se nazývají non-Hodgkinovy lymfomy (NHL). NHL je skupina krevních rakovin, která zahrnuje všechny typy lymfomů kromě Hodgkinových lymfomů. NHL neobsahují Reed-Sternbergovu buňku a naopak tvoří 90 % lymfomů a mají více než 70 % nejrůznějších podtypů. Každý typ se chová a taktéž léčí naprosto odlišně, proto je důležité vědět, jaký podtyp lymfomu vám byl diagnostikován.

NHL jsou klasifikovány buď na B-buněčné lymfomy nebo na T-buněčné lymfomy. Všechny T-buněčné lymfomy jsou non-Hodgkinovy lymfomy. Tyto abnormální lymfocyty tvoří sbírku rakovinných buněk nazývaných nádory v lymfatických uzlinách a dalších částech těla.

non-Hodgkinův lymfom

Existuje více než 70 podtypů non-Hodgkinova lymfomu. Některé z podtypů jsou mnohem častěji diagnostikované, než ostatní. Každý z podtypů má odlišnou léčbu, proto je potřebné vědět, s jakým podtypem NHL se léčíte.

NHL lze rozdělit do různých skupin podle toho, jak se vyvinuly nebo jak se chovají.

Jedná se o následující kategorie:

  • B-buněčný lymfom
  • T-buněčný lymfom
  • Indolentní lymfom (pomalu rostoucí)
  • Agresivní lymfom (rychle rostoucí)

B-buněčný non-Hodgkinův lymfom se vyvíjí z B-buněčných lymfocytů. Jedná se o nejběžnější typ, který představuje přibližně 85 % všech lymfomů (včetně Hodgkinova lymfomu).

T-buněčné non-HodgkinB-buněčný non-Hodgkinův lymfom se vyvíjí z B-buněčných lymfocytů. Jedná se o nejběžnější typ, který představuje přibližně 85 % všech lymfomů (včetně Hodgkinova lymfomu).

T-buněčné non-Hodgkinovy lymfomy se vyvíjí z T-buněčných lymfocytů. Tvoří zhruba 15 % všech lymfomů. Všechny T-buněčné lymfomy jsou NHL.

Indolentní non-Hodgkinovy lymfomy se většinou vyvíjí měsíce až roky. Mnoho lidí může žít s těmito lymfomy ještě před tím, než jim jsou diagnostikovány. Tento typ lymfomu je většinou nevyléčitelný, ale pacienti jsou dlouhodobě sledováni. Jedná se o chronický zdravotní stav.

Agresivní non-Hodgkinovy lymfomy se vyvíjí během týdnů, maximálně měsíců. Hlavní příznaky se rychle rozvíjí a pacienti jsou nuceni zahájit léčbu brzy po určení diagnózy. Jedná se o léčitelné lymfomy.

Jaké jsou různé typy rakoviny krve?

Rakovina krve se také často označuje jako hematologická. Existují tři hlavní typy rakoviny krve, které se nazývají lymfom, leukémie a myelom.

Lymfom

Lymfom je rakovina krve, při které bílé krvinky, lymfocyty, rostou mimo kontrolu. Tyto abnormální buňky se vyvíjejí v lymfatických uzlinách nebo v orgánech lymfatického systému.

Leukémie

Leukémie postihuje bílé krvinky včetně lymfocytů. Abnormální buňky se vyvíjejí v kostní dřeni nebo krevním řečišti. Při leukémii se krvinky nevytvářejí tak, jak by měly. Může jich být příliš mnoho nebo naopak příliš málo.

Leukémii lze klasifikovat podle typu postižených bílých krvinek, buď myeloidní buňky nebo lymfatické buňky. Z hlediska rychlosti vývoje nemoci se leukémie dělí na chronickou a akutní.

Myelom

Myelom postihuje bílé krviny zvané plazmatické buňky. Vyvíjí se v kostní dřeni Plazmatické buňky tvoří součást imunitního systému, přičemž normální plazmatické buňky produkují protilátky nazývané imunoglobuliny, které pomáhají bojovat s infekcí. U myelomu tvoří abnormální plazmatické buňky pouze jeden typ protilátky zvaný paraprotein. Tento protein ale nemá žádnou užitečnou funkci. A v kostní dřeni se shromažďuje příliš mnoho abnormálních plazmatických buněk. Tělo pak má problém s infekcí bojovat.