Navigace

Projekty

Co je dobré vědět o maligním lymfomu II. Informační příručka pro nově diagnostikované pacienty z roku 2019

Co je dobré vědět

Poslední číslo bulletinu

bulletin

Máte zájem se podělit o svůj příběh, napište nám na

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace o tom jakou roli hraje náš spolek v hrazení lékařské péče

dostupnost hrazené péče

 

Hlas onkologických pacientů

hlas

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Vážený pane primáři…

Dostala jsem Váš dopis s prosbou o záměru pomoci nemocným. Jsem velmi ráda, že prostřednictvím mého příběhu mohu dát naději na kvalitní život těm, kterým se tento sen hroutí. I já jsem poznala strach a obavy z blízké smrti a to, že jednou budu mít dvě krásné a zdravé děti, jsem si už nemyslela.

Když jsem onemocněla, měla jsem 18 let. Bylo to pro mě velmi těžké období. Čekaly mě tehdy, jak se rádo říká, dvě zkoušky z dospělosti. Nejen úspěšně složit maturitu, ale i vyhrát boj nad zákeřnou nemocí. Měla jsem štěstí, že v mém okolí byli tak hodní lidé, kteří v tu dobu při mně stáli a velmi mi pomohli a to jak ve škole, tak i doma. I pro ně to muselo být velmi náročné. Můj přítel, dnes již manžel, stál při velké části chemoterapií po mém boku. Věnoval mi hodně času a pomoci. Jsem mu nesmírně vděčná, že mě tenkrát neopustil a měl mě stále rád. Jeden člověk však trpěl více než já. Každý, kdo poznal lásku, strach a péči o děti, ví o kom mluvím. Byla to moje matka, kdo cítil bolest a úzkost, kterou jsem prožívala a té patří můj největší obdiv a díky. Dnes je mi 27 let, jsem zdravá, mám dvě krásné děti a manžela, který tehdy při mně stál a vím, že se o něj mohu opřít i dnes, Vše, co je za mnou, je pro mě černou minulostí a největším štěstím jsou má dvě sluníčka – Terezka a Vojtíšek.

Dnes si života více vážím a zvažuji, co je pro mě skutečně důležité a hodnotné. Každý, kdo onemocněl, by si měl uvědomit, že na to není sám, a že vše zlé je k něčemu dobré. Přeji všem lidem, kterým tato nemoc zkřížila cestu, ať se nevzdávají a nad touto zákeřnou nemocí vyhrají.

Touto cestou bych chtěla poděkovat i paní Mudr. Věře Vozobulové a celému jejímu týmu, že mě uzdravili. 
S pozdravem
Vendula R.

Stránka

  • 1

 

 

 


Stránka

  • 1