Navigace

Akce

INFORMAČNÍ PŘÍRUČKY PRO PACIENTY

KE STAŽENÍ O LYMFOMU

Brožura - výživa

 
   

 

 

Poslední číslo bulletinu

bull 2-2017

Máte zájem se podělit o svůj příběh, napište nám na

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace o dostupnosti hrazené péče

Kontaktujte Platformu zdravotních pojištěnců

PZP

ZNÁTE SVÉ LÉKY?

Znáte své léky?

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Stránka

V nemocnici v Brně mají místnost pro inhalaci léčebného konopí

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevřela takzvanou vaporizační stanici, v níž budou pacienti pod lékařským dohledem inhalovat léčebné konopí. Především jim mám pomoci od bolesti. Místnost a metodu vaporizace zástupci zařízení představili na tiskové konferenci.

18. 4. 2018 Zobrazit více

Neviditelné miliardy za léčbu "zdarma"

Bezplatné zdravotnictví v nejlepší kvalitě je mýtus, kterého se politici nechtějí vzdát. Už nyní lékaři přiznávají, že se moderní léčba na všechny nedostává a že s rozvojem nových drahých léčiv se bude nerovnost přístupu prohlubovat.
  • Z průzkumu vyplývá, že 69 procent lidí by podpořilo ne příliš vysokou finanční spoluúčast u méně závažných nemocí, pokud by se tím zvýšila dostupnost nákladné péče.
  • Je to jedna z možností, kterou by politici měli vzít v úvahu.

Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon, říká Listina práv a svobod. Bezplatná zdravotní péče ovšem neznamená, že také půjde o péči nejlepší nebo nejmodernější. K té se pacienti proto snaží dostat jinak, přičemž nedílnou součástí této snahy jsou i přímé platby, které jsou v tuzemském systému na hraně zákona nebo i za ní. A je jedno, jestli jde o sponzorské poplatky ambulancím, o platby do nadací nemocnic za lepší ortopedické náhrady, platby za oční čočky nebo o jasně nelegální přímé "všimné" do kapes lékařů. V tzv. šedé zóně nadstandardů, které již dávno nezahrnují pouze pokoj se sociálním zařízením a televizí, se ročně protočí desítky miliard korun.

Navzdory této praxi se většina politiků tváří, že zdravotnictví je v plné kvalitě zdarma pro všechny. A když se někdo pokusí nadstandardy legalizovat, naráží na problémy. V roce 2011 se pokusil nadstandardy dostat do zákona tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger, Ústavní soud však o dva roky později označil tento pokus za nezákonný. Nenapadl však přímo existenci nadstandardní péče, ale zvolenou legislativní formu. V roce 2015 Senát zamítl další návrhy, které by umožňovaly oficiální platby pacientů. Tento stav trvá dodnes.

Politici se nedokážou shodnout, co vlastně je a není nadstandardem. Nikdo nezpochybňuje, že se kvalita ošetření pacientů po zavedení nadstandardů nesmí zhoršit a že by i nadále součástí bezplatného zdravotního ošetření měla být implementace nejnovějších poznatků lékařské vědy. Jenže jak to definovat? Jestliže je rozdíl mezi lehkou a těžkou sádrou jednoduše pochopitelný, v případě očních čoček, endoprotéz či prsních implantátů se už musí pacient spolehnout na to, že mu lékař skutečně doporučí to nejlepší − a klidně může jít o subjektivní hodnocení. Přesto často zaplatí − a rád.

Pak je tady ale otázka nejmodernější léčby, která se kromě lepších účinků vyznačuje také tím, že je výrazně dražší. Má být placena z veřejného zdravotnictví? Jde třeba o biologickou léčbu, která znamená často rozdíl mezi kvalitním životem bez omezení a živořením. Je fér, že na ni dosáhnou například pacienti s degenerativním onemocněním kloubů a zad často až ve chvíli, kdy už mají velká zdravotní omezení, k nimž by při časném nasazení léčby vůbec nemuselo dojít?

I lékaři přiznávají, že na všechny se nedostává už nyní a že s rozvojem nových, velmi drahých léčiv se bude nerovnost přístupu k moderní léčbě prohlubovat. Řešení je politicky, lidsky i eticky náročné a jednoduchý recept neexistuje. Jsou země, které nejmodernější léčbu nehradí vůbec nikomu, aby se dostalo všem standardní péče zdarma. V jiných státech si lze přikoupit komerční připojištění, které pokrývá nejen výběr lékaře, ale i některé drahé moderní preparáty.

Z loňského průzkumu společnosti SC&C pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu vyplynulo, že 69 procent lidí by podpořilo ne příliš vysokou finanční spoluúčast u méně závažných nemocí, pokud by se tím zvýšila dostupnost nákladné péče. Je to jedna z možností, kterou by politici měli vzít v úvahu. Placené zdravotnictví možná není vždy tak úplně fér. To samé ale platí i o současné situaci, kdy se pacient musí často pohybovat v šedé zóně plateb a známostí.

Politici se nedokážou shodnout, co vlastně je a není nadstandardem. Nikdo nezpochybňuje, že se kvalita ošetření pacientů po zavedení nadstandardů nesmí zhoršit a že by i nadále součástí bezplatného zdravotního ošetření měla být implementace nejnovějších poznatků lékařské vědy. Jenže jak to definovat? Jestliže je rozdíl mezi lehkou a těžkou sádrou jednoduše pochopitelný, v případě očních čoček, endoprotéz či prsních implantátů se už musí pacient spolehnout na to, že mu lékař skutečně doporučí to nejlepší − a klidně může jít o subjektivní hodnocení. Přesto často zaplatí − a rád.

Pak je tady ale otázka nejmodernější léčby, která se kromě lepších účinků vyznačuje také tím, že je výrazně dražší. Má být placena z veřejného zdravotnictví? Jde třeba o biologickou léčbu, která znamená často rozdíl mezi kvalitním životem bez omezení a živořením. Je fér, že na ni dosáhnou například pacienti s degenerativním onemocněním kloubů a zad často až ve chvíli, kdy už mají velká zdravotní omezení, k nimž by při časném nasazení léčby vůbec nemuselo dojít?

I lékaři přiznávají, že na všechny se nedostává už nyní a že s rozvojem nových, velmi drahých léčiv se bude nerovnost přístupu k moderní léčbě prohlubovat. Řešení je politicky, lidsky i eticky náročné a jednoduchý recept neexistuje. Jsou země, které nejmodernější léčbu nehradí vůbec nikomu, aby se dostalo všem standardní péče zdarma. V jiných státech si lze přikoupit komerční připojištění, které pokrývá nejen výběr lékaře, ale i některé drahé moderní preparáty.

Z loňského průzkumu společnosti SC&C pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu vyplynulo, že 69 procent lidí by podpořilo ne příliš vysokou finanční spoluúčast u méně závažných nemocí, pokud by se tím zvýšila dostupnost nákladné péče. Je to jedna z možností, kterou by politici měli vzít v úvahu. Placené zdravotnictví možná není vždy tak úplně fér. To samé ale platí i o současné situaci, kdy se pacient musí často pohybovat v šedé zóně plateb a známostí.

Politici se nedokážou shodnout, co vlastně je a není nadstandardem. Nikdo nezpochybňuje, že se kvalita ošetření pacientů po zavedení nadstandardů nesmí zhoršit a že by i nadále součástí bezplatného zdravotního ošetření měla být implementace nejnovějších poznatků lékařské vědy. Jenže jak to definovat? Jestliže je rozdíl mezi lehkou a těžkou sádrou jednoduše pochopitelný, v případě očních čoček, endoprotéz či prsních implantátů se už musí pacient spolehnout na to, že mu lékař skutečně doporučí to nejlepší − a klidně může jít o subjektivní hodnocení. Přesto často zaplatí − a rád.

Pak je tady ale otázka nejmodernější léčby, která se kromě lepších účinků vyznačuje také tím, že je výrazně dražší. Má být placena z veřejného zdravotnictví? Jde třeba o biologickou léčbu, která znamená často rozdíl mezi kvalitním životem bez omezení a živořením. Je fér, že na ni dosáhnou například pacienti s degenerativním onemocněním kloubů a zad často až ve chvíli, kdy už mají velká zdravotní omezení, k nimž by při časném nasazení léčby vůbec nemuselo dojít?

I lékaři přiznávají, že na všechny se nedostává už nyní a že s rozvojem nových, velmi drahých léčiv se bude nerovnost přístupu k moderní léčbě prohlubovat. Řešení je politicky, lidsky i eticky náročné a jednoduchý recept neexistuje. Jsou země, které nejmodernější léčbu nehradí vůbec nikomu, aby se dostalo všem standardní péče zdarma. V jiných státech si lze přikoupit komerční připojištění, které pokrývá nejen výběr lékaře, ale i některé drahé moderní preparáty.

Z loňského průzkumu společnosti SC&C pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu vyplynulo, že 69 procent lidí by podpořilo ne příliš vysokou finanční spoluúčast u méně závažných nemocí, pokud by se tím zvýšila dostupnost nákladné péče. Je to jedna z možností, kterou by politici měli vzít v úvahu. Placené zdravotnictví možná není vždy tak úplně fér. To samé ale platí i o současné situaci, kdy se pacient musí často pohybovat v šedé zóně plateb a známostí.

zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66099870-neviditelne-miliardy-za-lecbu-zdarma


9. 4. 2018

Národní den myelomu – 30. březen

Národní den myelomu byl vyhlášen 30. března 2017 ve spolupráci Klubu pacientů mnohočetného myelomu a skupiny předních českých odborníků sdružených do České myelomové skupiny u příležitosti světového měsíce myelomu. Jeho cílem je nejen každoroční připomenutí vážného onemocnění, na které zemřou ročně desetitisíce lidí na celém světě, ale také zvýšení informovanosti veřejnosti.

2. 4. 2018 Zobrazit více

Poznejte rakovinu v dutině ústní včas. Co vše může bulka v ústech naznačovat?

Vzniklá bulka v ústech a s ní spojený možný náznak rakoviny v dutině ústní může mít mnoho podob – nádorové bujení postihuje rty, jazyk, tváře, tvrdé a měkké patro i hrtan. Víte ale, že kuřáci jsou ohroženi mnohem více než zbytek populace? Napovíme, jak případné nebezpečí rozpoznat včas...

18. 3. 2018 Zobrazit více

Pojišťovny loni vyhověly 90 % žádostí o nehrazenou léčbu

Zdravotní pojišťovny loni vyhověly 90 procentům žádostí o drahou nehrazenou léčbu. Dostaly přes 21.500 žádostí, náklady na ty schválené překročily 1,5 miliardy korun. Počty žádostí i náklady v posledních letech rostou, v roce 2013 byla žádostí polovina a náklady třetinové. Vyplývá to z údajů pojišťoven.

15. 11. 2017 Zobrazit více

25 LET ČESKÉHO NÁRODNÍHO REGISTRU DÁRCŮ DŘENĚ

25 let Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a Nadace pro transplantace kostní dřeně
Letos je to přesně čtvrt století od založení Nadace pro transplantace kostní dřeně, která vznikla s primárním, úspěšně splněným cílem vybudovat nestátní registr dobrovolných dárců krvetvorných buněk - Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tato organizace se sídlem v Plzni je tvořena sítí 10 dárcovských center po celé republice a více než 40 náběrovými centry.

2. 11. 2017 Zobrazit více

Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen v Česku. Ročně lékaři tuto nemoc zjistí u zhruba šesti tisíc pacientek. Silnou zbraní v boji p

Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen v Česku. Ročně lékaři tuto nemoc zjistí u zhruba šesti tisíc pacientek. Silnou zbraní v boji proti rakovině prsu jsou především preventivní prohlídky. Lékaři v pardubickém onkologickém centru Multiscan v posledních letech zvýšili úspěšnost léčby, a to i u levostranných nádorů prsu, když díky nové metodě můžou pacientky ozařovat bez hrozby poškození srdce.

1. 10. 2017 Zobrazit více

Z nemocných s rakovinou děláme zbytečně invalidy

Po otevření hranic počátkem 90. let jsme byli šťastní, že můžeme konečně léčit jako jinde, říká Jana Prausová, přednostka onkologické Kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Léčba rakoviny bude cílit na přerušení různých drah uvnitř buněk a přerušení růstu nádorů.
Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by se pacient vrátil od léčitele vyléčený, spíš se po pár měsících vrací ve stavu, kdy už je jakákoliv léčba beznadějná, říká onkoložka,

22. 9. 2017 Zobrazit více

7 tipů, jak přežít spaní v horku

Co dělat, když nemůžete v noci kvůli vysokým teplotám vůbec usnout?
Milujeme léto pro slunné počasí, dovolené na písčitých plážích, večernímu grilování na terase, ale zároveň ho tak trochu nenávidíme, protože nám to vedro k padnutí večer brání usnout. Co s tím?

14. 7. 2017 Zobrazit více

PADĚLANÝ LÉK BY NEPOZNALO SEDM Z DESETI ČECHŮ

Padělaný lék by nepoznalo sedm z deseti Čechů, ukázal průzkum pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Nejčastěji se padělky léčiv dostávají k lidem přes internet, kde si navíc až desetina uživatelů obstarává i specializované léky na předpis. O výsledcích průzkumu informovala AIFP.

9. 5. 2016 Zobrazit více

Stránka