Navigace

Akce

INFORMAČNÍ PŘÍRUČKY PRO PACIENTY

KE STAŽENÍ O LYMFOMU

Brožura - výživa

 
   

 

 

Poslední číslo bulletinu

bull1-2017

Máte zájem se podělit o svůj příběh, napište nám na

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

ZNÁTE SVÉ LÉKY?

Znáte své léky?

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Stránka

Reakce AIFP na tiskovou konferenci VZP ze 30. listopadu 2017

Všeobecná zdravotní pojišťovna obvinila výrobce léků ze zneužívání paragrafu 16 zákona o zdravotním pojištění.
Farmaceutické společnosti se nijak nezapojují do řízení o úhradě léčiv přes paragraf 16. O tuto výjimečnou úhradu v případě, že neexistuje jiná dostupná léčebná alternativa, žádá lékař pro svého pacienta, úhradu potom schvaluje revizní lékař pojišťovny.  Existují léky, jejichž vývoj je natolik nákladný a jež jsou určeny tak omezenému počtu pacientů, že je systém nevpustí, přestože na evropské úrovni jsou tyto léky uznány jako bezpečné a účinné. Pravidla jsou nastavena vstřícně spíše k lékům pro široce rozšířené choroby.

4. 12. 2017 Zobrazit více

VZP navrhuje, aby se na nové léčbě pacientů podíleli výrobci léků

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) navrhuje, aby se na léčbě pacientů nehrazené z veřejného zdravotního pojištění podílely farmaceutické firmy.

Většinou jsou k ní třeba drahé moderní léky. Podle náměstka ředitele Petra Hoňka by pojišťovna mohla platit až v případě, že se prokáže účinnost nových léků. S několika firmami si pojišťovna tento postup už dohodla. Nyní zdravotní pojišťovny tuto péči platí na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. VZP na ni loni dala přes miliardu korun. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka systém sdílení rizika v Česku už funguje.

Zdravotní pojišťovny dostaly loni přes 21.500 žádostí o proplacení nehrazené léčby. Schválily asi 90 procent z nich. Podle Hoňka to u VZP v ostatních případech zákon neumožňoval. „Lékaři žádají pojišťovny, aby jejich pacientům uhradily léčbu, která podle zákona hradit nelze,“ vysvětlil.

Které léky a procedury budou hrazené, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce a posouzení jejich účinků. Některé firmy ale SÚKL ani nepožádají, přesto lékaři o proplacení jejich léků žádají.

Podle Dvořáčka farmaceutické firmy nejsou do řízení nijak zapojeny. „Farmaceutická společnost se mohla rozhodnout do České republiky s přípravkem nevstoupit kvůli zdejším nízkým cenám, případně kvůli složitosti, zdlouhavosti a nákladnosti schvalovacího procesu. Anebo o vstup do systému požádala, ale o žádosti ještě regulátor nerozhodl,“ vysvětlil ředitel asociace.

Pokud úhrada přiznaná není, mohou lidé ve výjimečných případech požádat prostřednictvím lékaře pojišťovnu o výjimečné uhrazení podle paragrafu 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Uvádí, že zdravotní pojišťovna hradí nehrazené služby „ve výjimečných případech, je-li poskytnutí jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“.

Za pět let podle Hoňka žádostí přibylo o 180 procent, náklady stouply z 347 milionů korun v roce 2013 na loňskou více než miliardu. Situace je podle Hoňka dál neudržitelná, situaci musí vyřešit změna zákona.

Náměstek citoval studii z odborného časopisu British Medical Journal, která hodnotila 48 léčebných přípravků, které vstoupily na trh před třemi až osmi lety. U 49 procent diagnóz se neprokázalo, že inovativní léky prodlužovaly život nebo zvyšovaly jeho kvalitu.

Podle asociace firem článek kritizovala řada autorit včetně Evropské lékové agentury. Veškeré léčivé přípravky dostupné v Česku podle Dvořáčka procházejí schválením, je tedy prokázáno, že jsou účinné a bezpečné. „British Medical Journal svým článkem zpochybnil práci této nejvyšší evropské úřední autority v oblasti léčiv,“ dodal. Byla v ní podle něj i špatně použitá metodika.

Pojišťovna proto navrhuje princip sdílení rizik mezi farmaceutickými firmami, které uvádějí nové léky na trh, a pojišťovnami. Pokud by se neprokázala účinnost léčby, pojišťovna by ji výrobci neproplatila. Podle Hoňka výrobce často uvádí, dokdy byl se měl očekávaný účinek léku dostavit, případně by šlo účinek posuzovat podle průměrné doby dožití pacienta s danou nemocí. Podle Dvořáčka se princip sdílení rizik už uplatňuje.

„Tato možnost umožňuje to zvyšovat dostupnost léčby. Ale vzhledem k tomu, jak je v ČR proces dlouhý, se nelze divit tomu, že pacienti hledají cesty, jak se k léčbě dostat,“ dodal.

Naprostou většinu žádostí na paragraf 16 tvoří podle pojišťoven takzvaná biologická léčba, kterou se léčí jen ve specializovaných centrech. Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny. U jednoho pacienta stojí až miliony ročně, náklady loni byly přes deset miliard korun.

Případy, kdy pojišťovny léčbu zamítnou, protože pacient nesplní všechna kritéria pro její proplácení, jsou často medializované. Jen letos jich bylo několik a týkaly se různých zdravotních pojišťoven. V některých případech se pacienti proplacení péče poté domohli, další se začínají se svými pojišťovnami soudit.


4. 12. 2017

Pojišťovny loni vyhověly 90 % žádostí o nehrazenou léčbu

Zdravotní pojišťovny loni vyhověly 90 procentům žádostí o drahou nehrazenou léčbu. Dostaly přes 21.500 žádostí, náklady na ty schválené překročily 1,5 miliardy korun. Počty žádostí i náklady v posledních letech rostou, v roce 2013 byla žádostí polovina a náklady třetinové. Vyplývá to z údajů pojišťoven.

15. 11. 2017 Zobrazit více

25 LET ČESKÉHO NÁRODNÍHO REGISTRU DÁRCŮ DŘENĚ

25 let Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a Nadace pro transplantace kostní dřeně
Letos je to přesně čtvrt století od založení Nadace pro transplantace kostní dřeně, která vznikla s primárním, úspěšně splněným cílem vybudovat nestátní registr dobrovolných dárců krvetvorných buněk - Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tato organizace se sídlem v Plzni je tvořena sítí 10 dárcovských center po celé republice a více než 40 náběrovými centry.

2. 11. 2017 Zobrazit více

Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen v Česku. Ročně lékaři tuto nemoc zjistí u zhruba šesti tisíc pacientek. Silnou zbraní v boji p

Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen v Česku. Ročně lékaři tuto nemoc zjistí u zhruba šesti tisíc pacientek. Silnou zbraní v boji proti rakovině prsu jsou především preventivní prohlídky. Lékaři v pardubickém onkologickém centru Multiscan v posledních letech zvýšili úspěšnost léčby, a to i u levostranných nádorů prsu, když díky nové metodě můžou pacientky ozařovat bez hrozby poškození srdce.

1. 10. 2017 Zobrazit více

Z nemocných s rakovinou děláme zbytečně invalidy

Po otevření hranic počátkem 90. let jsme byli šťastní, že můžeme konečně léčit jako jinde, říká Jana Prausová, přednostka onkologické Kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Léčba rakoviny bude cílit na přerušení různých drah uvnitř buněk a přerušení růstu nádorů.
Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by se pacient vrátil od léčitele vyléčený, spíš se po pár měsících vrací ve stavu, kdy už je jakákoliv léčba beznadějná, říká onkoložka,

22. 9. 2017 Zobrazit více

7 tipů, jak přežít spaní v horku

Co dělat, když nemůžete v noci kvůli vysokým teplotám vůbec usnout?
Milujeme léto pro slunné počasí, dovolené na písčitých plážích, večernímu grilování na terase, ale zároveň ho tak trochu nenávidíme, protože nám to vedro k padnutí večer brání usnout. Co s tím?

14. 7. 2017 Zobrazit více

PADĚLANÝ LÉK BY NEPOZNALO SEDM Z DESETI ČECHŮ

Padělaný lék by nepoznalo sedm z deseti Čechů, ukázal průzkum pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Nejčastěji se padělky léčiv dostávají k lidem přes internet, kde si navíc až desetina uživatelů obstarává i specializované léky na předpis. O výsledcích průzkumu informovala AIFP.

9. 5. 2016 Zobrazit více

Senát schválil vytvoření registru hrazené zdravotní péče

Senát podle očekávání schválil novelu o zdravotních službách, která mimo jiné vytvoří Národní registr hrazených zdravotních služeb a modernizuje další databáze. Novela, kterou po středečním souhlasu horní komory dostane k podpisu prezident, podle zastánců zprůhlední zdravotnictví a umožní zavést plnohodnotný systém hodnocení kvality péče.

21. 4. 2016 Zobrazit více

Na alergie je nová léčba. Musí se ale začít včas

K alergii lze přistupovat několika způsoby. Zaprvé dělat, že se jedná o obyčejnou rýmu. Zadruhé uznat, že by mohlo jít o alergii, ale léčit se jen volně prodejnými léky. Až třetí možnost je správná: nechat se diagnostikovat alergologem a zahájit cílenou léčbu.

29. 10. 2015 Zobrazit více

Stránka